-
Před očima se mu rozprostřela tma. Cítil chlad a vlhko které objímaly celé jeho tělo, zatímco v puse se mu mísila pachuť krve a červeného vína. Chrod začal vzpomínat jak se do této situace vlastně dostal.
-
Skupina souhlasila s prací kde měli chránit sběrače železa před útoky čarodějnice. Neznělo to složitě a podařilo se jim usmlouvat cenu na příjemnou sumu. V průběhu tří dnů budou ručit za bezpečí pěti pracovníků. A tak se tomu stalo že se brzo ráno plavily po řece směrem na západ od Bronzového Průsmyku.
S vorem plula trapná atmosféra. Pracovníci měli očividně stále strach z možného útoku a nikdo nevěděl jak prolomit ticho. Po chvíli dorazily k malému molu a kolem nich se rozprostírala bažina s ostrůvky trav vykukujícími nad hladinu. Dobrodruzi se postavily mezi hory a strachem semknuté sběrače. Lada lítala nad nimi a hlídala okolí.
Naštěstí se nic neudálo, a tak se podařilo poprvé prolomit led u oběda. Dobrodruzi vytáhli prostírání sto a jedné hostiny a pracovníci s údivem sledovaly jek se jim před očima začaly objevovat pečeně, omáčky, knedlíky a profesionálně připravené oblohy.
Jeden z pracovníků, nejmladší a nejmenší kudůk, však nad magickým prostíráním ohrnul nos a pustil se do vlastního jídla. Když se ho snažily na hostinu nalákat, pouze ucedil že čárům nevěří. Po zbytek dne se atmosféra trochu zklidnila a dobrodruzi měli šanci si se sběrači i popovídat aby se dozvěděli více o jejich práci. Večer se vrátily domů a šli unaveně na kutě.
-
Chrodovo tělo se potápělo hlouběji do zakalené vody. Nad hlavou mu svištěli šípy a práskaly blesky, avšak on nebyl schopen jediného pohybu. Sáhl tedy hlouběji do svých vzpomínek aby našel nějaké vodítko.
-
Druhý den se rozespalí dobrodruzi znovu vypotácely ze mlýna, jehož útroby byly díky novým dveřím po ránu příjemně zahřáté. V klidu se nalodily a znovu pluli ke známému molu. Při vylodění si Iris s Aredhel stáhly staršího kudůka stranou aby se ho zeptaly co má mladík za problém, ten však nebyl schopen odpovědět. Dívky tedy vymyslely jiný plán a zeptaly se ho, jaké jídlo má mladík nejradši.
Dopoledne proběhlo v klidu a když přišla doba oběda, dobrodruzi znovu oslnily kouzelným prostíráním. Tentokrát nechaly vedle jídla objevit i plno zákusků, obzvlášť pak krásný pečený štrůdl, který má mladík prý nejraději. Ten znovu nad jídlem ohrnul nos, to už ale Iris nedalo. Vzala kus krásného štrůdlu a šla mladíka lákat na laskominy. To se však otočilo proti ní když je kudůk všechny obvinil z černokněžnictví.
V Bronzovém Průsmyku se už nějakou dobu mluvilo o tom, že se do strašidelného mlýna někdo nastěhoval. Lidé mluvily o vraždě která se tam prý stala a že je v oknech druhého patra občas vidět duch, také prý při větrných nocích je slyšet vzlykání nebožtíků z temných útrob polámané stavby.
Když hobitka viděla že s ním skutečně není do řeči vrátila se k ostatním a dojedla oběd.
Jen co se pracovní den chýlil ke konci, najednou z pod vodní hladiny vyskákal pár netvorů. Jejich těla byla pouze několik černých, obrněných sfér. Kde ta první měla ozubený otvor, který používaly k útoku. Objevily se znenadání a hned napadly jak dobrodruhy tak i jednoho ze sběračů. Netrvalo to však dlouho, aby se jich zbavily, a sběrače pak po troše přemlouvání oštřil Lukáš.
Po útoku se radši rychle sbalily a vypluly směrem k městu. Brzké ukončení sběru umožnilo dobrodruhům aby se připravily na zítřek. Lukáš se vydal hledat nějakého zkušeného hraničáře kvůli výcviku a Chrod si šel pořídit nové kladivo. Iris s Aredhel se vydaly do místního hostince Měď a Cín.
Tam narazily mimo jiné i na sběrače. Aredhel se pokusila navázat kontakt avšak marně. Od souboje v bažinách se jich sběrači opět začaly trochu stranit. Viděli jejich kouzla, a i když vděční za záchranu, jejich nedůvěra se jim vrátila. U některých nikdy nezmizela.
Aredhel se trochu zarmouceně vrátila k Iris, která popíjela se dvěma hobity. Ti neměli nejmenší problém s dívkami strávit večer, jejich nadšení ale trochu opadlo když se přidaly i neslušný elf a přerostlý barbar. I přes to se večer celkem vydařil.
V noci je před mlýnem čekal ještě doručovatel který už tak nebyl nadšený ze strašidelného mlýnu, takže když se objevil podnapilý barbar a začal ho zpovídat, předal urychleně dopis a radši se vytratil.
V dopise byla žádost o pomoc od Kratochvíla Příhody který je právě v Berně.
-
Barbar cítil jak ho jeho břemena táhnou ke dnu a jak mu pach bahna plní nos. Zvuky souboje už neslyšel když se ho cosi chopilo. Chtěl se bránit ale svaly jej neposlouchaly.
-
Poslední den úkolu začal jako všechny předešlé. Atmosféra na voru by se dala krájet a když dopluly na místo, všichni se rychle vylodily. Dopoledne proběhlo klasicky bez problémů. Ale v době oběda přišlo přepadení. Nestvůry ze včerejška se vrátily pod vedením čarodějnice. Jejich útok byl rychlí a mnohem koordinovanější než ten předešlí.
Sběrači jen ustrnule koukaly, ale dobrodruzi přesně věděli co dělat. Začaly utočit na jednotlivá monstra a Chrod čarodějnici zastoupil cestu. Avšak právě v ten okamžik na něj vyskočilo ozubené monstrum a zakouslo se mu do hlavy. Stisk jejích čelistí byl dostatečný aby barbarovy prokousl spánek a on se sklátil do bahnité vody pod ním.
Iris a Lada mu spěchali na pomoc, zatímco Aredhel začala pálit blesky po čarodějnici. I když byl její život ukončen, monstra nezmizela a utočila dál. Jedno se zakouslo sběrači do ruky a málem mu ji urvalo. Iris, která stačila vylít lektvar rudého kříže Chrodovy do pusy, se otočila aby hned na nestvůru zaútočila dýkou. Ta bohužel neměla moc účinku. Aredhel tedy znovu vypálila a černé sféry se rozžhavily podle blesků modravým světlem a nestvůra ve smrti ze sběrače odpadla. Kombinací lektvaru a neochotného léčení Lukáše se sběrač rychle z útoku vzpamatoval, avšak Chrod se stále neprobouzel.
-
Cítil jak se mu stébla trávy otírají o tváře a kdesi v dály slyšel Elfku jak rozdává příkazy všem přítomným.
-
Sběrači se rychle sbalily a jen co se Aredhel a Iris podařilo dostat Chrodovo bezvládné tělo na vor, odpluli.
Cesta utíkala klidně. Jen čvachtání Lady která plula vedle voru narušovalo ticho. Mladý kudůk byl očividně otřesen a odmítal se na kohokoliv vůbec podívat. Nakonec promluvil jeden ze sběračů. Trpaslice poděkovala dobrodruhům za záchranu jejího manžela který málem přišel o ruku. A darovala Aredhel kouzelné kameny které jednou v bažinách našli.
Když už byl vor skoro u Průsmyku probral se zmatený Chrod. Bylo to už dlouho co se cítil takhle špatně, a co se cítil takhle bezmocně ještě dýl.
Na břehu se s nimi sběrači rozloučily a šli svou cestou. Aredhel ještě zastavila staršího kudůka a zeptala se na plné jméno mladíka. Jmenuje se Slavek Jedlička. Pak se vydala rázně k mlýnu. Iris a Lukáš jí spěšně následovaly zatímco Chrod je z břehu pozoroval jak se vzdalují a přemýšlel.